Program Divadla 29
Program Divadelního klubu

Divadlo 29
Dramaturgie
Vstupenky
Kontakt
Archiv
Dokumentace
Spolupracovníci
Sponzoři
Odkazy
Myspace






 
Pardubice
ul. Sv. Anežky České č.p. 29


Program na březen 2006 - anotace



2. březen 2006 ve 20 hod.

  • ONDŘEJ SMEYKAL & PAVEL FAJT : AUTOPILOTE

    Vynikající hráč na australský domorodý nástroj didgeridoo Ondřej Smeykal a přední český bubeník Pavel Fajt představí spojení svého umění, sil a nástrojů ve společném projektu Autopilote.

    Ondřej Smeykal je český hráč na australský domorodý nástroj didgeridoo, který vyvinul svůj osobitý styl hry, jenž je unikátní i ve srovnání se světovými hudebními špičkami ve hře na tento nástroj jako je např. D. Hudson nebo M. Atkins. Jeho styl je zaměřen hlavně na rytmickou, velice dynamickou hru plnou přefuků a hrdelních zvuků, kterou tu a tam proloží nějakou alikvótní sekvencí tónů typickou pro tento nástroj. Charakteristický tón didžeridu slyšíte tedy ve Smeykalově hře docela vzácně. Zvláště v rychlých pasážích, kde kraluje dynamické střídání přefuků různých výšek a skřeků se základní chraplavý tón mihne jen tu a tam. Kromě sólového vystupování byl Ondřej Smeykal členem v alternativní skupině Wooden Toys založené australským hráčem na digeridoo Ianem Woodem a českým kytaristou Pavlem Richterem. Smeykal také působí jako lektor workshopů hry na didgeridoo a jako absolvent AVU se věnuje i výtvarné tvorbě.

    Pavel Fajt je český neortodoxní bubeník a avantgardní muzikant. Renomé si získal již v 80. letech spoluprací s Ivou Bittovou nebo jako člen brněnské skupiny Dunaj . V 90. letech se kromě sólového koncertování věnuje své kapele Pluto a společným projektům s celou řadou předních evropských a zámořských hudebníků jako je např. Jim Meneses, Fred Frith, Chris Cutler, maďarská skupina Kampec Dolores nebo jakutská zpěvačka Stepanida Borisova . Je proslulý svými rozsáhlými sólovými projekty (uváděnými pod názvem Drumtrack), kde mimo bicích dovede překvapivě rozezvučet nejrůznější gongy, plechy, struny, svůj hlas i elektroniku. Od roku 2002 organizuje mezinárodní bubenický projekt Slet bubeníků . V Čechách spolupracoval např. s Mikolášem Chadimou na projektu Průhlední lidé nebo s africkým zpěvákem Elvisem Kittitim. V současnosti je kromě sólového hraní k vidění např. s Monikou Načevou či právě s Ondřejem Smeykalem.


    Vstupné: 120 Kč, studentské 90 Kč

    www.autopilote.cz

    ONDŘEJ SMEYKAL & PAVEL FAJT

6-10. března 2006
  • JEDEN SVĚT 2006

    8. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmu o lidských právech.

    pondělí 6. 3.
    18.00 slavnostní zahájení / Obraz nepřítele / Enemy Image (Francie, 92 min.)
    20.30 Vernisáž výstavy autorských fotografií studentů sociální antropologie Univerzity Pardubice, zahraje skupina Škůdci
    22.00 Řekni amen! / Say Amen! (Izrael, 65 min.)

    úterý 7. 3.
    16.00 Vo co de?/ Whatz Up? (Německo, 84 min.)
    18.00 Neviditelní lidé / Invisible People (ČR, 56 min.)
    20.00 Bílý teror / White Terror (Švýcarsko, 90 min.)
    22.00 Zmražení andělé / Frozen Angels (Německo, 89 min.)

    středa 8. 3.
    16.00 Čečenské pohlednice / Coca - The Dove From Chechnya (Švýcarsko, 86 min.)
    18.00 Ropovod v sousedství / Pipeline Next Door (Francie, 90 min.)
    20.00 Zuřivost / Moment of Fury (Dánsko, 10 min.)
    Krev mého bratra / Blood of My Brother : A Story of Death in Iraq (USA/Irák, 90 min.)
    22.00 Veliké jezero / Big Lake (Belgie, 56 min.)

    čtvrtek 9. 3.
    16.00 Ráj mě nemine / That Paradise Will Be Mine (Nizozemí, 54 min.)
    18.00 Most na Drině / Bridge Over the Drina (Belgie, 18 min.)
    Nade vší pochybnost / Beyond reasonable doubt (Chorvatsko/Nizozemí, 52 min.)
    20.00 Ztracené děti / Lost Children (Německo, 97 min.)
    22.00 Začnu, začneš, začneme / Begin Began Begun (Belgie, 38 min.)

    pátek 10. 3. - tzv. den gender aneb všichni jsme tak trochu ženy
    16.00 Hra / Play (Turecko, 70 min.)
    18.00 Pásmo dokumentů vztahující se k postavení a roli žen v kontextu převážně postsovětského prostoru, beseda s PhDr. Jiřinou Šiklovou
    21.00 koncert skupiny Gothart


    Podrobnější info o festivalu a synopse filmů najdete zde.


    www.oneworld.cz


    JEDEN SVĚT 2006


10. březen 2006 ve 21 hod.
  • GOTHART

    Janko Mijaktić Klíma - zpěv, cistra, kytara, gajdy, darabuka
    Petko Mijaktić Koláček - zpěv, klarinetino, příčná flétna, cistra
    Helena Mijaktić Koláček - zpěv, housle
    Veronika Mijaktić Neundorf - zpěv, violová Fidéla
    Marko Mijaktić Vojtěch - zpěv, akordeon
    Karlo Mijaktić Zich - zpěv, baskytara, kontrabas
    Bety Mijaktić Josefy - zpěv, davul, darabuka
    Mitko Mijaktić Stančík - bicí

    Pražská kapela Gothart funguje od roku 1993. Za tuto dobu prošla zásadními žánrovými posuny, změnami v sestavě, vydobyla si post tuzemské špičky world music a vydala několik alb. Tím zatím posledním je Rakija'n'roll, které vyšlo v roce 2003.

    Gothart je jedním z nejúspěšnějších domácích souborů čerpajících inspiraci na poli lidové hudby. Těžištěm jejich tvorby jsou v posledních několika letech lidové písně balkánských národů, které hudebníci opatřují originální instrumentací a svébytným pojetím. Chvályhodně se nespokojují s "pouhým" věrným ztvárněním bulharských, řeckých či romských lidovek, nýbrž se snaží o to, aby skladbám vtiskli vlastní "gothartovský" výraz. Více či méně úspěšně je tak obohacují o nové interpretační dimenze. Krédem členů Gothartu vždy bylo přivlastnit si objevenou hudbu aniž by ji připravili o duši. V jejich případě nejde o snadný převlek vycházející vstříc moderním trendům, jako spíše o další zastávku při putování napříč časem a evropskými kulturami.

    Skupina Gothart se věnovala původně středověké hudbě. V reedici vyšlo v roce 1999 album Optimi de… s mariánskými skladbami starého Španělska. Po albu Adio querida přišla kapela v roce 2001 s mimořádně zdařilou kolekcí Cabaret. Skočné melodie z Řecka, Arménie, Rumunska, Bulharska a dalších balkánských zemí interpretuje Gothart s takovou přesvědčivostí, jako u nás málokdo. Na albu uslyšíte netradiční nástroje jako chalumeau, cistru, pětistrunnou fidulu apod.

    Otázka, jestli mohou Češi hodnověrně interpretovat bulharskou, cikánskou, makedonskou či rumunskou hudbu, je asi tak namístě, jako se ptát, jestli lidé narození ve 20. století dokážou interpretovat hudbu středověku. V případě pražské kapely Gothart je odpovědí dvakrát ano.

    Vstupné: 120 Kč, studentské 90 Kč
    www.gothart.cz

    Beshena rovena (cikánská)
    Pustono ludo i mlado (Bulharsko, Rodopska)


    GOTHART

18. březen 2006 ve 20 hod.
  • LA VARDA (F)

    Frank Marty – zpěv, akordeon, banjo, mandolína, buzuki
    Cédric Riche – kytary, flétny, zpěv
    Hai Nguyen – housle
    Jean Marc Parayre – housle, tuba, niněra, akordeon
    Richard Mas – bicí
    Régis Tillet – kontrabas

    Temperamentní francouzský ansámbl La Varda zavítá do Divadla 29 již podruhé (naposledy to bylo v říjnu 2004). Od té doby stihl odehrát celou řadu koncertů po celé Evropě, spřátelit se s českou skupinou Traband a odehrát s ní několik koncertů ve Francii i Čechách (mimochodem v červnu 2005 se tato kapela objevila po boku Trabandu v klubu Žlutý pes) a především vydat své v pořadí třetí album s názvem Les Chemins de l'errance v listopadu loňského roku. Písně z tohoto alba také tvoří páteř jejich současného koncertního programu.

    Skupina La Varda vznikla v roce 1999 a koncertuje od roku 2000. Tvoří ji šestice hudebníků s bohatými zkušenostmi s různými hudebními styly jako francouzský chanson, cikánská hudba, punk, klasická hudba, hudba pouličních muzikantů, irská lidová hudba, ale i rock, jazz a alternativa. Stejně rozmanitá jako zkušenosti jednotlivých hudebníků, je i jejich hudba vyznačující se vedle zmíněné žánrové pestrosti především mimořádnou energičností a autenticitou. Zvuk skupiny tvoří převážně akustické nástroje s dominujícími houslemi, akordeonem a kytarou, které doplňují i středověká niněra, buzuki, irské flétny nebo dudy.

    Po svém velmi zdařilém druhém albu Folk You z roku 2002, které skupině otevřelo dveře mimo domovskou Francii, vydala La Varda již zmíněné třetí album Les Chemins de l'errance, na němž dokazuje, že neztrácí nic ze svých kvalit. Kromě již tak dosti bohatých etnických inspirací přibývá vliv maďarské a severské lidové hudby nebo židovského klezmeru. To vše je ovšem přetaveno a přearanžováno do kompaktního a přesvědčivého hudebního tvaru prezentovaného s živelnou a téměř až punkovou energií.

    Koncert je pořádán ve spolupráci s Alliance Francaise Pardubice.

    Vstupné: 140 Kč, studentské 100 Kč
    www.lavarda.net

    Les chemins de l'errance
    Ah vitabella


    LA VARDA


25. březen 2006 v 18 hod.

  • TEXTCONNEXION
    KAREL VEPŘEK
    JANA VÉBROVÁ

    Jde o první večer dlouhodobého projektu TextConnexion, jehož cílem je vytvořit v Divadle 29 platformu pro prezentaci textu bez ohledu na druh, žánr a kontext, ve kterém je text užit. Chceme tímto způsobem podpořit možnost prezentovat vlastní tvorbu a konfrontovat ji s jinými tvůrci, s publikem, s jeho vkusem a potřebami. Zhruba v jednoměsíčních intervalech tak chcemne představovat literáty, hudebníky, výtvarníky a další autory, kteří se zabývají textem v jeho nejrozmanitějších podobách. V rámci prvního večera vystoupí čtyři pardubičtí autoři, kteří se narodili takřka přesně v desetiletých odstupech. Nejmladšímu je dvacet a nejstarší již překročil padesátku. Součástí programu tohoto úvodního večera budou dva koncerty hudebníků, v jejichž tvorbě hraje text velmi podstatnou roli – Jany Vébrové a Karla Vepřeka.

    JANA VÉBROVÁ

    Jana Vébrová - písničkářka z větrného mlýna. Výborná mladá akordeonistka ze severočeského Varnsdorfu.
    Bylo, nebylo. Ale ona asi i je. Cetiletá děvuše ze Sudet. Větrnice z Horní Lužice. Hmholka.
    Kontury bychom měli, ale barvy, ty ať si zvolí každý sám.
    (text z  webu Jany Vébrové)

    Mladá písničkářka s akordeonem, Jana Vébrová, zpívá alternativní šansony. Působí křehce a zranitelně, ale zpívá velmi přesvědčivě a má blízko k balkánskému a částečně i východoevropskému folklóru. Vedle Anděly ozdobené Raduzy se tak u nás objevuje další originální zpívající harmonikářka. Její projev je ale syrovější, emotivnější a její texty jsou prodchnuty nevšední poetikou podivného severočeského nářečí.

    JANA VÉBROVÁ


    KAREL VEPŘEK


    Kytarista, harmonikář a zpěvák Karel Vepřek se narodil v Praze. Poprvé veřejně vystoupil v roce 1978 v Kutné Hoře na koncertě Vladimíra Merty. Od té doby působil například v duu se saxofonistou Jaroslavem Šebestou, v kapele Chudák paní Popelíková , ve dvojici s Jiřím Kolářem. V roce 1996 nahrál v Českém rozhlase za vydatné pomoci Vratislava Kydlíčka na bicí a Radomila Uhlíře v režii 30 minutové pásmo písniček na texty Pavla Kolmačky.

    V roce 1997 pak založil se Svatoplukem Karáskem kapelu Pozdravpámbu a od roku 2001 hraje v kapele Lyrika Putyka ( Karel Vepřek-heligonka,kytara,zpěv, Vratislav Kydlíček-bicí, Marek Jech-trubka, Jarda Šebesta-sax,flétna, Michal Arnot-basa). V témže roce vyšlo i první Vepřekovo oficiální album Nebe dokořán. Album pokrývá celé jeho tvůrčí období, t.j. 1984-2001. Emotivní a velmi procítěný zpěv, křehké melodie a kytarový doprovod, který místy připomene Karla Kryla nebo Vladimíra Veita, to jsou největší atributy tohoto pozoruhodného alba. Karel Vepřek zhudebnil na desce vlastní texty, ale i básně svých oblíbených autorů B. Reynka, K. Hlaváčka a P. Kolmačky, K. Biebla nebo J. Wolkera.

    Vepřek vystupuje také sólově, nebo v triu s Kateřinou Linhartovou (flétna,akordeon) a kytaristou René Pařezem ( Šarközi, Činna, V.R.M., Divadlo Vizita) . S těmito spoluhráči Karel Vepřek natočil a vydal v únoru 2004 CD Artinodhas. Druhé Vepřekovo album přináší patnáct písní s duchovním podtextem v jednoduché instrumentaci a s vlastními texty i zhudebněnými básněmi Bohuslava Reynka a Pavla Kolmačky.

    Karel Vepřek dnes patří mezi písničkářské originály rozeznatelné po prvních taktech. Platí to samozřejmě také o jeho nevýbojném zpěvu, citově střídmém, nikam nespěchajícím a neustále zrcadlícím písničkářovy pochyby a naděje.

    V březnu by u vydavatelství Indies mělo vyjít nové Vepřekovo album nazvané Želví sny.


    KAREL VEPŘEK

    SLAVOMÍR KUDLÁČEK (*1954) na sebe upozornil už v polovině osmdesátých let publikováním ve významném sborníku nastupujících autorů Klíčení (MF, 1985) a později v almanachu Prvovýstupy (Kruh, 1990). Kudláčkovu úspěšnou prvotinu Hodina amulet vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1994 v edici Ladění. Na konci uplynulého desetiletí pak v nakladatelství Ivo Železný vyšla autorovi druhá sbírka Jiná jména (1999). Třetí knihou Zapomenutá noc vstupuje na scénu zralý básník. Síla textů Slavomíra Kudláčka je jistě podtržena i místem, ve kterém básník žije a tvoří. Nesmíme zapomínat na duchovní garanci pardubické rodiny Vokolků, básnického trojhvězdí Kabeš, Gruša, Pištora, či pardubického solitéra básníka Miloše Vodičku.

    Bibliografie:

    Hodina amulet (Mladá fronta 1994)
    Balada o Lovětínské rokli (vlastní náklad 1997)
    Jiná jména (Ivo Železný 1999)
    Zapomenutá noc (Host 2001)
    Polesí v nebesích (MAXX, 2004)

    MICHAL ZAHRADNÍK (*1963) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity J.E.Purkyně v Olomouci. Jeho diplomová práce byla věnována interpretaci díla V.Holana. Pracoval jako učitel dramatického oboru ZUŠ, učitel českého jazyka a literatury na gymnaziu v Pardubicích a Chrudimi. V posledních letech se zabývá protidrogovou a sociálně preventivní problematikou (vedoucí K-centra v Pardubicích, ředitel o.s. Šance pro tebe v Chrudimi). V roce 90 spoluzakládal tanečně divadelní skupinu Jumping Hamada, s kterou vystupoval do konce devadesátých let. Její představení byla často inspirována jeho texty („Kruh opsaný balvanem“, ad.). V roce 2000 realizoval v prostorách Choltického zámku za doprovodu tří hudebníků svůj text “Korespondenční Škola Lásky” (uvedeno v rámci projektu “Krajiny v krajině”).

    JAN BURYÁNEK – BURÁC (*1974) vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, živí se jako lektor moderních výukových metod a propagátor mezikulturní tolerance. Zajímá se o reflexivní a hermetickou poezii. V roce 19 96 vydal vlastním nákladem sbírku Divadlo nebe a připravil stejnojmenné hudebně-recitační pásmo. Překládá poezii Czesława Miłosze. Jako textař, kytarista a později zpěvák působil v kapelách Marná sláva, K.R.K. a Spiknutí.

    ONDŘEJ VOJTĚCH (*1985) absolvent pardubického gymnázia, který v současné době studuje bohemistiku na Filozofické fakultě UK v Praze. Jako saxofonista p ůsobil v pardubických kapelách Mollythan, Wo.co.de, Kalkata band a Mango a banány ( ty v roce 2001 spoluzakládal ). Působí jako šéfredaktor internetového kulturně informačního serveru iKalkata.

    Projekt TextConnexion pořádá o.s. Terra Madoda ve spolupráci s Divadlem 29.

    Projekt TextConnexion podpořilo Statutární město Pardubice.


    www.veprek.zde.cz

    www.janavebrova.borec.cz
    www.jeskyneslov.com
    www.ikalkata.cz

    Vstupné: 80 Kč

29. březen 2006 ve 20 hod.

  • NUO

    Multimusic MiniBIGband

    Jakub Zitko - Fender piano, varhany hammond
    Marcel Bárta - alt a sopránsaxofon
    Pavel Hrubý - tenorsaxofon a basklarinet
    Oskar Török - trubka
    Jan Jirucha - trombon a eufonium
    Jiří Šimek - kytara
    Jakub Vejnar - baskytara
    Miloš Dvořáček - bicí a perkuse
    Ivan Acher - fonovox

    NUO , neboli Nuselský umělecký orchestr vznikl původně pro potřebu absolventského koncertu žáka jazzového oddělení Ježkovy konzervatoře, klávesisty a skladatele Jakuba Zitka v květnu 2002 (studoval skladbu pod vedením pianisty Karla Růžičky). Z nekonečných nočních debat o tom, jak a co hrát po svém a jinak, a jak uniknout standardům a pokorné úctě k mrtvým jazzovým velikánům, vykrystalizoval nápad vytvořit větší orchestr, který by rozčeřil stojaté vody. Základem souboru byla kapela MUFF saxofonisty Marcela Bárty (v níž Zitko nedlouho předtím nahradil u Fender piana a varhan Beatu Hlavenkovou), s výjimkou postu bicích, za nimiž usedl Jakubův kolega z někdejšího kvarteta Peculiar, dnes velmi vytížený Miloš Dvořáček . Po necelých dvou letech fungování a drobných obměnách sestavy natočilo NUO materiál pro album nazvané Multimusic Minibigband .

    Jakub Zitko měl odjakživa sklony hrát vlastní hudbu a nekopírovat vzory, přitahovaly ho netradiční formy a zvukové nezvyklosti. Co se týče vkusu, je stylově dosti "bezpartijní": Charles Mingus, Medeski, Martin & Wood, Béla Bartók, Led Zeppelin. Postupem času přešel od klavíru k Hammondovým varhanám a Fender pianu, zkoumá možnosti sampleru, zkouší různé efekty a hledá nové zvuky. Je zatím výhradním dodavatelem hudebního materiálu pro NUO, inspiraci hledá v tvorbě Vienna Art Orchestra, Mingus Bigbandu, a podle jeho slov bylo přímým popudem k práci na repertoáru NUO Scofieldovo album Quiet. Hudba NUO se v průběhu času vyvíjí nepředvídatelným směrem díky všem muzikantským osobnostem, které se v kapele sešly a nasměrovaly svoji tvůrčí energii k jednomu cíli. "Na tváři kapely se svým přínosem výrazně podílejí všichni hráči, zvuk se kroutí a proměňuje podle momentálního rozpoložení hudebníků, vibruje balkánskými pohřby i svatbami, detektivka z Harlemu mizí v příboji kubánské pláže."

    Tvorba NUO je ideální pro všechny otevřené posluchače, schopné vnímat mísení žánrů bez blahosklonného úsměvu či arogantního úšklebku. Členové souboru řemeslo zvládají, ale nestačí jim. Že jdou zřejmě nepříliš probádanou, ale dobrou cestou je jasné i po poslechu nejnovější tvorby světových jazzových vizionářů - nová alba Kurta Rosenwinkela, Johna Scofielda, Brada Mehldaua či Nicholase Paytona to jen dokazují.


    NUO

    Vstupné: 100 Kč
    www.nuo.cz

    Shunkatoodubchek
    Vinyl

    Program na duben 2006 najdete zde

     



© Divadlo 29, 2002-2006 | webdesign & web update: Divadlo 29