Program na leden 2006 - anotace



18. leden 2006 ve 20 hod.

• OLDŘICH JANOTA
  

  Oldřich Janota – kytara, zpěv
  Michaela Nerudová – flétna, zpěv
  Sebastián Janota - klarinet

   Neúnavný hledač neprošlapaných cest, nezaměnitelný zpěvák a kytarista, básník a příležitostně i břitký fejetonista Oldřich Janota začal vystupovat v sedmdesátých letech s folkovými baladami. V letech 1977-79 hrál s Jakubem Nohou a dalšími hudebníky v pražské skupině Pentagram. Hledání nových výrazových možností ho vedlo k založení souboru Mozart K. (1978-81) s nezvyklým nástrojovým obsazením (harmonium, saxofon, mandolína, kytara, bicí) a později k práci s experimentálním rockem a minimální hudbou ve spolupráci s Pavlem Richterem a Lubošem Fidlerem (1981-84). V roce 1985 Janota opustil na čas hudební scénu úplně. Vrátil se tiše, za zvuku akustické kytary a tibetských mís Stanislava Doležala. Koncem 80. a počátkem 90. let byl členem improvizačních sdružení Jiná rychlost času a Společenství PAN a své první desky natočil za doprovodu viol da gamba Ireny a Vojtěcha Havlových. Od počátku devadesátých let vystupuje Janota především sólově s kytarou.

  Jeho současný repertoár tvoří jak písně z počátku osmdesátých let, tak především nová, minimalistickými postupy a etnickou hudbou ovlivněná tvorba. Janota si složitými cestami došel k prostotě v hudebním i slovním vyjadřování. Říkejme tomu třeba folkový minimalismus, ale pojmenovat a definovat něco tak křehkého a neuchopitelného je obtížné. Zahloubaný hlas Oldřicha Janoty nás zavádí do velmi subtilního světa představ a pocitů, kde každé slovo má kouzelnou moc vyvolat další asociace. "Někdy dokáže člověk vnímat řeku jako pramen i ústí zároveň," říká Oldřich Janota. "Sledovat její ubíhající tok, ale zároveň ji cítit zastavenou jako řeku-bytost." Tak nějak například vznikala píseň Tanečnice. O neuchopitelnosti nevšedního Janotova muzikantství a jeho myšlenkovém světě plném imaginace a zvláštních obrazů se píše tím nesnadněji, čím beznadějněji jim posluchač podlehne. A koho neosloví, tam je jakékoli další přesvědčování zbytečné.
  
  Na koncertě v Divadle 29 se Oldřich Janota v první půli představí sólově, v druhé ho doprovodí flétnistka a zpěvačka Michaela Nerudová a klarinetista Sebastián Janota.
  

  	Kde světla a břízy
  	Kam s tou vodou

  Vstupné: 80 Kč
  eldar.cz/mezivlnami

  
  
  

• SWORDFISHTROMBONES
  
  Swordfishtrombones jsou brněnská kapela, přestože téměř všichni členové pocházejí z Východních Čech. Tam se také z prvního obdivu k britským kytarovkám poskládalo jádro skupiny, které vydrželo dodnes. Název skupiny je vypůjčen ze známého alba Toma Waitse. I když jsou s Waitsem SFT nepochybně spjati duchovně, jejich hudba je přeci jen trochu o něčem jiném. Ranná tvorba kapely byla často přirovnávána k Doors, Nicku Caveovi i k anglickým nostalgikům Tindersticks. SFT mají unikátní zvuk vytvořený spojením klasického komba podpořeného zvukem trubky a lesního rohu. Jejich hudba má bluesové srdce, ale překračuje hranice různých dalších žánrů od noiseové kytarovky, přes alternativu, jazz a r'n'b po neelektrickou elektroniku. Jednou je kavárensky něžná, jindy divoká a rozzlobená, vždycky ale vytváří zajímavé zvukové krajiny. Písně SFT zabírají v temných hloubkách, dokáží být vroucně vášnivé i docela civilně obyčejné.
  
  SFT vydali v roce 1998 debutové album Amorous Fruit, které bylo objevem jak pro fanoušky tak recenzenty. V roce 2001 vyšlo druhé album kapely nazvané Hunting Season.  Pro nahrávání si SFT vybrali zámek v Oslavanech. Desku produkoval zkušený anglický hudebník a producent Colin Stuart (Colorfactory, Aftermath DB). Třetí album nahrávané Dušanem Neuwerthem (Tata Bojs, Here, EOST) se chystá na počátek jara 2006. Jestliže se o SFT mluvilo v začátcích jako o kapele vzniklé z oslnění britskými kytarovkami a posléze waitsovským blues, tak na nové desce by se měli více prosadit právě ony prvotní vlivy společně s přirozeným sklonem kapely k jednoduchosti a přímočarosti a inspirací novými indie kapelami jako jsou Interpol, post-folkem Davida Kitta, Umakartu atd.

  Vstupné: 100 Kč
  Studentské: 80 Kč
  www.sft.cz
  
  
  

• NANOHACH & KAREN FOSS: Struktury vratkosti (CZ/Norsko)
  
  Idea, koncept, texty a choreografie - Karen Foss (Norsko)
  Tvorba a interpretace - Lea Čapková, Jan Malík, Marta Trpišovská, Michal Záhora
  Původní hudba - Jan Kalivoda
  Návrh a realizace kostýmů - Mariana Jamníková
  Technické zajištění - Jan Beneš-McGadie
  Fotografie - Tomáš Bořil
  Produkce - Jan Malík & Nanohach o.s.
  
  „Potýkáme se se skutečností neochoty přijmout vlastní křehkost a jemnost. Jsme-li ale vždy pevní, stoprocentní a perfektní, jsme jestě schopni přijímat? A dávat? Co za druh vzájemné podpory se to snažíme vytvořit...“
  
  Karen Foss se narodila se norským rodičům v Kanadě roku 1957. Do Norska přijela v roce 1964 a poté, co získala státní občanství, se zde usadila. Na Operní a baletní škole a v rámci profesionálního programu Královského baletu Winnipeg (Kanada) prošla šestiletým studiem profesionálního baletu. Po studiích a různých angažmá v New Yorku se vrátila do norského Oslo a stala se součástí silného a dynamického tanečního proudu na norské nezávislé taneční scéně 80. a 90.let. Kromě řady norských tanečníků spolupracovala také s umělci a tanečníky jako jsou Anzu Furukawa, Min Tanaka nebo Kjetil Skoien. V letech 1996-2000 působila jako umělecká ředitelka norského národního souboru pro současný tanec Carte Blanche/Bergen. Její zkušenosti jsou velmi široké a mnohostranné.
  
  Způsob práce Karen Foss se vyznačuje zvláštními, neobvyklými a jakoby nevyřčenými prostředky, ve snaze dívat se na konvence a pravdy a dovídat se tak o podstatě dogmat. Jinými slovy, spolupracující tanečníci jsou autorkou vedeni k zaměstnávání zvídavé mysli a totéž se snaží nabízet i publiku. Vnitřně pracuje s postmoderními myšlenkami současné modernosti, která se skládá z mnohačetnosti a složitosti, parelelních událostí a proudů informací. Umělkyně používá pro své produkce kontaktní improvizaci, tvořivý proces při vývoji choreografického materiálu, stejně tak jako techniky butoh a styl tzv."nehraní". Dramaturgickým zájmem je rozložení času pro práci za hranice daných myšlenek po dobu jeho trvání.
  
  Občanské sdružení a skupina tanečního divadla NANOHACH bylo založeno v listopadu 2004 a je složeno z tanečníků, kteří se již několik let pohybují v profesionální tanečně divadelní oblasti. Sdružení podporuje a realizuje taneční umělecké aktivity a vytváří podmínky pro mezinárodní výměnu umělců se zaměřením na takové projekty, které umožňují spolupráci se zahraničními subjekty. Umělecký záměr skupiny je založen na vzájemné spolupráci tanečníků s hostujícím choreografem. Náplní je také tvorba českých umělců se zahraničními autory-choreografy. V tomto roce již NANOHACH realizovalo s choreografy Veronikou Švábovou a Janem Benešem-McGadiem představení "Naměkko Naostro".
  
  Představení vzniklo za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Společnost pro taneční a múzickou výchovu a Konzervatoř Duncan centre.
  Představení pořádá o. s. Terra Madoda ve spolupráci s Divadlem 29.
  
  Vstupné: 80 Kč
  www.nanohach.cz
  
  
  
  Program na únor 2006 najdete zde