Program leden 2005 - anotace

• EDŽUN IEČIKA (Japonsko)
  

  Japonský mnich školy Rinzai, učitel japonštiny, kaligrafie a hráč na flétnu šakuhači Edžun Iečika se narodil v roce 1948 v prefektuře Óita ve městě Beppu. Na univerzitě Jamaguči vystudoval západní filozofii. Svůj zenový výcvik absolvoval ve významných kjótských klášterech jako je Nanzendži a Empukudži. V současné době žije v prefektuře Gifu, kde spravuje klášter Džijúndži, který přináleží zenové sektě Rinzai. Od roku 2003 pobývá i v Čechách.
  Během svého zenového výcviku se seznámil s hrou na bambusovou flétnu šakuhači . V Kjótu pak získal i oprávnění ke studiu školy šakuhači zvané Mjóanrjú . Šakuhači (doslova "stopa osm palců" = 54,5 cm ) - dnes téměř cosi jako symbol japonské hudební tradice – původně nesloužila jako hudební nástroj, nýbrž jako liturgický prostředek k dechovým cvičením a meditacím dechu (suj-zenu) mnichů sekty Komusó - mnichů " nicoty ". Koncertní hra na šakuhači se postupně vyvinula z toho, že chudí mnichové si na živobytí vydělávali hrou na šakuhači. Vyskytují se v zásadě dva styly hry na šakuhači – styl fuké vycházející z původního stylu v duchu suj-zenu (vyznačuje se charakteristickým syčivým fouknutím na začátku po nadechnutí) a sofistikovanější styl kinko kladoucí důraz na hudební stránku s promyšlenou melodikou.
  Edžun Iečika studoval také kaligrafii pod vedením pana učitele Uedy Šidana a věnoval se tradičnímu vyřezávání japonských razítek tenkoku pod vedením učitele Henmiho Hjógaie. Částečně studoval i čajový obřad školy Urasenke : „…čaj je můj oblíbený nápoj, má tu schopnost zapomenout na věci minulé, nechat je za sebou…“
  Edžun Iečika je buddhista. Co ho na buddhismu přitahuje? „ Buddhismus nevyznává žádná božstva a respektuje život samotný…“
  
  Vstupné: 80 Kč
  
  

• ELIEZER (Polsko/ČR)
  
  Marek Eliezer Marossanyi - zpěv
  Andrej Wasniewski - klávesy
  Ania Korecka - violoncello
  Tomek Urban - klávesy
  Jedrzej Kuziela - perkuse
  Jiří Tibitanzl – altsaxofon, sopránsaxofon

  Skupina Eliezer vznikla na podzim 2002 ve Wroclawi. Je to pravděpodobně jediný hudební projekt v Polsku, odvolávající se k tradici sefardských (španělských) Židů, ve které je slyšet názvuky maurské a arabské (zde konkrétně jemenské) melodiky. Mystická hudba a liturgické texty vypovídají o všemocném Bohu, o lidech blízkovýchodního regionu a zvláště pak o Židech. Klasické písně sefardského repertoáru jsou pro koncertní potřeby upraveny a přearanžovány do programu nazvaného Píseň pouště (Desert Song). Eliezer využívá akustické nástroje (perkuse, saxofon, violoncello) jemně kořeněné zvuky syntezátoru a chytře aranžovanými elektronickými loopy. Vůdčí osobnosti skupiny jsou zpěvák Marek Eliezer Marossanyi, který je ortodoxní Žid a kapelník, skladatel a pianista Andrej Wasniewski. Ve skupině hraje rovněž český saxofonista Jiří Tibitanzl, který kromě působení v několika moravských jazzových projektech je v současnosti členem skupiny Mňága a Žďorp. Skupina Eliezer během své krátké existence vystoupila již na celé řadě evropských a blízkovýchodních festivalů world music. V Čechách a současně i v Divadle 29 koncertuje podruhé.

  Vstupné: 100 Kč
  
  

• 4 ELEMENTS (Slovensko/ČR)
  
  Tomáš Veselý - piano, klávesy
  Vilém Spilka - kytara
  Juraj Griglák - kontrabas, baskytara
  Kamil Slezák - bicí

   „All Stars“ seskupení vynikajících muzikantů z Brna, Bratislavy a Olomouce. Kapela čtyř více než dobře technicky vybavených „prvků“ kreativně mísí jazz, funk a fusion. Kapela kombinuje ve většině modálních postcoltraneovských kompozic akustický zvuk s typickým fusion soundem a skrze promyšlená, spíše však jednoduchá aranžmá, umí nalévat publiku novou krev do žil. Obzvláště ceněny jsou jejich rozsáhlé improvizované plochy vystavěné často na funky rytmech a groovech.
  Pokud by se takový projekt plný témbrů a nálad narodil do doby let sedmdesátých, měla by kapela všechny předpoklady k tomu stát se skoro kultovní událostí. Nejde však o zvukovou kopii již poznaného. 4 Elements zní plně současně. Vždyť skupina je tvořena čtyřmi hudebníky, kteří reprezentují nastupující jazzovou generaci: nejvýraznější současný slovenský basista Juraj Griglák (*1963) je nejen nejzkušenějším hráčem tohoto nadějného kvartetu, ale především velkou inspirací a stimulem pro všechny ostatní členy kapely ke strhujícím a vysoce energickým koncertním vystoupením. Griglák studoval kontrabas na Konzervatoři a VŠMU v Bratislavě, byl členem např. Jazz Q Martina Kratochvíla, skupiny Esprit, ESH Bandu Andreje Šebana a orchestru VV Systém Vlada Valoviče. V současnosti je členem Matúš Jakabčic Quartet, Hot House, Gabo Jonáš Quartet a Big Bandu Gustava Broma. Kromě jazzu se profesionálně věnuje vážné hudbě. Od roku 1991 je členem Slovenské filharmonie. Dalšími členy 4 Elements jsou mladí brněnští jazzoví hráči: pianista Tomáš Veselý (*1980) - mimořádně talentovaný samouk, který je od roku 1996 člen kapel Max Band, Gunter Kočí Gang, H... Quartet nebo Radium.nfo a kytarista Vilém Spilka (*1975) absolvent JAMU v Brně, spoluzakladatel skupin Petr Kovařík Quintet, Vilém Spilka Trio, Radovan Tariška Quintet, Gunter Kočí Gang. Spilka působí i jako jazzový publicista. Píše pro časopis Harmonie a od roku 2002 se výrazně podílí na organizaci Mezinárodního festivalu Jazzfest Brno. Posledním z členů 4 Elements je olomoucký bubeník Kamil Slezák (*1976), absolvent třídy bicích nástrojů Ostravské konzervatoře působící m.j. i jako kmenový bubeník orchestru Gustava Broma.
  
  Vstupné: 90 Kč
  
  

• FOLK3MAIL
  DJ Mateřídouška
  
  Felix Netušil - bass Fender
  František Štáfek – heligon
  Marek z Hanspaulky – rytmus
  Ondřej Pečenka - Furch + snímač + 2time tables & the majkrofoun

  Pod jménem Folk3mail se skrývá lo-fi písničkářský projekt Ondřeje Pečenky . Použitím vlastního zpěvu, akustické kytary, bicích a flétny vytvořil iluzi opravdového neo-folkového orchestru. Přesto se sám nepokládá za iluzionistu.
  Projekt je jakousi českou odpovědí na současnou vlnu progresivního amerického písničkářství. Ve Folk3mail můžete najít souzvuky s písničkářem Haydenem, provázanost se sólovou lo-fi tvorbou staronového kytaristy Red Hot Chili Peppers Johna Fruscianteho, zvuk některých skladeb vás zavede k minimalistům Pinback nebo k experimentátorům Radiohead. Rytmus akustické kytary a opatrný vokál zase k Suzanne Vega, ale i k pozdější tvorbě seattleských Pearl Jam.
  V roce 2004 vydal projekt Folk3mail debutové album Zrno . Vydavatelem desky se stal nezávislý kopřivnický label Piper Records (vydávají tam např. skupiny Nierika nebo LU). Jedenáct skladeb se nahrávalo pod dohledem koproducenta Ondřeje Ježka (OTK), který také na desce v několika skladbách hostuje. Skladba neEminem, vyjmutá právě z tohoto alba, se objevila ve filmu islandského režiséra Börkura Gunnarsona Silný kafe . Ondřej Pečenka donedávna kromě Folk3mail hrál také na bicí v kapele Ememvoodoopöká .
  Kouzlo projektu Folk3mail spočívá v bezprostřednosti, naprosté čistotě a upřímnosti. Pečenka není školený zpěvák, ale je originální, působivý a odzbrojující. Rovněž tak zaujmou Ondřejovy texty, plné nečekaných obratů, půvabných momentů a slovních spojení.
  V současné době vzniká rozšířená koncertní podoba projektu. Tak by se Folk3mail měli představit i v Divadle 29.
  
  
  DJ Mateřídouška
  postdýdžejský projekt Hoba Švarochvíla z hradecké skupiny E Pericoloso Sporgersi a Divadla DNO.
  
  

  Vstupné: 80 Kč
  folk3mail.krasnej.net
  

• OLDŘICH JANOTA
  
  Neúnavný hledač neprošlapaných cest, nezaměnitelný zpěvák a kytarista, básník a příležitostně i břitký fejetonista Oldřich Janota začal vystupovat v sedmdesátých letech s folkovými baladami. V letech 1977-79 hrál s Jakubem Nohou a dalšími hudebníky v pražské skupině Pentagram . Hledání nových výrazových možností ho vedlo k založení souboru Mozart K. (1978-81) s nezvyklým nástrojovým obsazením (harmonium, saxofon, mandolína, kytara, bicí) a později k práci s experimentálním rockem a minimální hudbou ve spolupráci s Pavlem Richterem a Lubošem Fidlerem (1981-84). V roce 1985 Janota opustil na čas hudební scénu úplně. Vrátil se tiše, za zvuku akustické kytary a tibetských mís Stanislava Doležala . Koncem 80. a počátkem 90. let byl členem improvizačních sdružení Jiná rychlost času a Společenství PAN a své první desky natočil za doprovodu viol da gamba Ireny a Vojtěcha Havlových . Od počátku devadesátých let vystupuje Janota především sólově s kytarou.
  Jeho současný repertoár tvoří jak písně z počátku osmdesátých let, tak především nová, minimalistickými postupy a etnickou hudbou ovlivněná tvorba. Janota si složitými cestami došel k prostotě v hudebním i slovním vyjadřování. Říkejme tomu třeba folkový minimalismus, ale pojmenovat a definovat něco tak křehkého a neuchopitelného je obtížné. Zahloubaný hlas Oldřicha Janoty nás zavádí do velmi subtilního světa představ a pocitů, kde každé slovo má kouzelnou moc vyvolat další asociace. "Někdy dokáže člověk vnímat řeku jako pramen i ústí zároveň," říká Oldřich Janota. "Sledovat její ubíhající tok, ale zároveň ji cítit zastavenou jako řeku-bytost ." Tak nějak například vznikala píseň Tanečnice. O neuchopitelnosti nevšedního Janotova muzikantství a jeho myšlenkovém světě plném imaginace a zvláštních obrazů se píše tím nesnadněji, čím beznadějněji jim posluchač podlehne. A koho neosloví, tam je jakékoli další přesvědčování zbytečné.

  Vstupné: 80 Kč
  eldar.cz/mezivlnami
  
  
  
  Program na únor 2005 najdete zde