Program * leden 2019


středa 9 / 20:00

Oldřich Janota

Koncert výjimečného básníka a hudebníka.

Neúnavný hledač neprošlapaných cest, nezaměnitelný zpěvák a kytarista, básník a příležitostně i břitký fejetonista Oldřich Janota začal vystupovat v sedmdesátých letech s folkovými baladami. Hrál s Jakubem Nohou a dalšími hudebníky ve skupině Pentagram. Hledání nových výrazových možností ho vedlo k založení souboru Mozart K. s nezvyklým nástrojovým obsazením a později k práci s experimentálním rockem a minimální hudbou ve spolupráci s Pavlem Richterem a Lubošem Fidlerem. Koncem 80. a počátkem 90. let byl členem improvizačních sdružení Jiná rychlost času a Společenství PAN a své první desky natočil za doprovodu viol da gamba Ireny a Vojtěcha Havlových. Od počátku 90. let vystupuje Janota především sólově s kytarou.

Jeho nynější repertoár tvoří jak starší písně, tak především nová, repetitivními postupy a etnickou hudbou ovlivněná tvorba. Oldřich Janota si složitými cestami došel k prostotě v hudebním i slovním vyjadřování. Říkejme tomu třeba folkový minimalismus, ale pojmenovat a definovat něco tak křehkého a neuchopitelného je obtížné. Zahloubaný hlas Oldřicha Janoty nás zavádí do velmi subtilního světa představ a pocitů, kde každé slovo má kouzelnou moc vyvolat další asociace.

„Někdy dokáže člověk vnímat řeku jako pramen i ústí zároveň,” říká Oldřich Janota. „Sledovat její ubíhající tok, ale zároveň ji cítit zastavenou jako řeku-bytost.” Tak nějak například vznikala píseň Tanečnice. O neuchopitelnosti nevšedního Janotova muzikantství a jeho myšlenkovém světě plném imaginace a zvláštních obrazů se píše tím nesnadněji, čím beznadějněji jim posluchač podlehne. A koho neosloví, tam je jakékoli další přesvědčování zbytečné.



Oldřich Janota v posledních letech kromě sólových koncertů vystupuje i s kapelou Ora Pro Nobis nebo v duu s houslistkou Romanou Šilhavou. Na podzim 2015 mu vyšel knižně výběr z písňových textů nazvaný Kytaru s palmou a o rok později retrospektivní osmialbum Ultimate Nothing (Indies Scope), které vznikalo i v Divadle 29.

Koncert je uváděn v rámci projektu Etnoconnexion za finanční podpory statutárního města Pardubice.

www.oldrichjanota.com

vstupné: 120 Kč (na místě 50% sleva na průkaz ISIC)






 
     
       

pátek 18 / 20:00

WWW Neurobeat

Po pěti letech se vrací WWWéčka s novým albem nazvaným Neutopíš se dvakrát v téže řece. A už v lednu ho představí v D29!

WWW Neurobeat začínali v divokých 90. letech jako parta sprejerů a zároveň rapovali s velice sympatickým neohlížením se na jakákoli tabu i hranice žánru. Pak se ovšem, krátce po nabídce natočit album, rozešli. Vydání debutu Neurobeat v roce 2006 tak tehdy všechny překvapil, a to nejen načasováním. Ortodoxní hiphopová komunita jím byla zaskočena, protože WWW
Neurobeat sáhli i po „nehiphopových“ inspiracích.

Hudba Ondřeje Anděry, frontmana WWW Neurobeat, obsahuje útržky hiphopových postupů a z reality nasnímaných samplů, nervózních industriálních zvuků a znepokojivých elektronických struktur s důrazem na silnou rytmickou dynamiku skladeb. Zvuk WWW, to je zběsilá introverze převrácená naruby, groteskní výběh vybuzeného mozku do maštale města, ulice nakrájené nemocnými smysly, rachot civilizace. Anděrův rap balancuje na hranici rytmické hravosti a stimulujícího, zuřivého a útočného vzývání. Vše je zmnoženo a dobroušeno kovovým hlasem zpěvačky Milesy. Abstraktní texty WWW Neurobeat jsou z větší části autorskou prací Lubomíra Typlta.

„Nerad opisuji to, co s WWW Neurobeat hudebně tvoříme, tedy v krátkosti k současnému dění v kapele. Trojice Ondřej Anděra, Lubomír Typlt, Milesa Zrnić Anděra jsou opět plně a osobně aktivní v přípravě nového alba a nového koncertního programu. Inspirací pro rytmické postupy části tvorby WWW Neurobeat je též polyrytmické cítění koncertního hosta kapely – bubeníka Pavla Fajta. V tomto smyslu se vedle jiného můžete těšit na některé hudební struktury, které nejsou v předchozí tvorbě WWW zcela obvyklé, například na liché beaty. V kapele vedle nového nadšení vládne i obvyklý brutální vzájemný kritický postoj, takže si dokážete představit, co nakonec hodláme pustit ze řetězu ven…” dopňuje k novému releasu Ondřej Anděra.



Koncert je uváděn v rámci projektu Electroconnexion 2019 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Pardubického kraje a statutárního města Pardubice.

www.biggboss.cz

vstupné: 200 Kč (na místě 50% sleva na průkaz ISIC)





 
     
   

středa 23 / 19:00

Mimořádná zpráva

Nový dokumentární film Tomáše Bojara.

Jak fungují současná česká média? Pečlivě zkomponovaná observace dvou zpravodajských redakcí (Hospodářské noviny, Česká televize), jež se v březnu roku 2017 pídily po informaci o rozhodnutí českého prezidenta stran jeho opětovné kandidatury na svou funkci. Dva týmy novinářů, jedna mimořádná událost, dvě podoby jedné „objektivní“ zprávy. Co se při očekávání důležitého oznámení prezidenta děje za kamerami a u novinářských stolů?

Když je novinářům odepřen přístup k aktuálnímu dění, jen to rozdráždí jejich hlad po informacích. Podobně tomu bylo v březnu roku 2017, kdy stávající český prezident hodlal oznámit, zda bude znovu kandidovat na svou funkci; učinil tak však na Pražském hradě v přítomnosti úzkého okruhu příznivců a přátel. Novináři neměli být vpuštěni. Dokumentarista Tomáš Bojar, jenž vždy šije formální koncept filmu zkoumané látce na míru, zpovzdálí sleduje dychtivý jednodenní hon dvou českých redakcí za touto mimořádnou zprávou. Zároveň s elegancí poukazuje na publicistický rozměr „objektivního“ zpravodajství, do kterého chtě nechtě prosakují názory a postoje konkrétních lidí.

ČR, 2018, 75 min. Po projekci se plánuje debata.



Pořádá z.s. Terra Madoda ve spolupráci s Divadlem 29 v rámci projektu Filmfuse 2019 za finanční podpory statutárního města Pardubice a Ministerstva kultury ČR.

vstupné: 90 Kč




 
     
   

pátek 25 / 20:00

Pacino • Povodí Ohře

Koncert dvou kytarovek z pardubického labelu Stoned to Death.

Původně orlovské, dnes už částečně pražské trio Pacino vyznává syrové kytarové riffy a posthardcoreový řev, pod špinavým povrchem se ale skrývají silné emoce a bušící srdce. Pacino se rochní v odkazu osmdesátkového rocku a hrdě se přiznávají k inspiraci v Husker Dü či Dinosaur Jr. Kapela je spojena se scénou kolem labelu MMM (mj. Planety nebo Leto), silně nasávala inspiraci
z katalogu nahrávek u Silver Rocket a později našla generační spojence u kolektivu Chee Chaak Tips. Ve tvorbě zmíněných najdete spoustu indicií napovídajících, odkud Pacino pochází a kam směřují – ať už jde o texty, zvuk kytar, nebo svépomocný přístup, jak dělat hudbu.

Po split deskách se Sky to Speak a Rutka Laskier se v roce 2017 Pacino konečně dostali i k regulérní dlouhohrající desce. Sevřená kolekce Půl litru země se nestydí za chytlavé melodie, kapela je ale pořád oběma nohama v hardcoreových klubech. Texty, které si často vystačí s poetickou zkratkou, hledají naději v zoufalství a odvahu ve strachu. Kapela obdržela za album cenu Vinyla (desku roku) a zároveň nominaci na žánrovou cenu Anděl.



O dekádu starší pánové z plzeňsko-chebské kapely Povodí Ohře vloni přivedli na svět stejnojmenné album, které se těší pověsti kytarové nahrávky roku. Zní jako by někdo do jednoho guláše zamíchal alternativní country a blues berlínských Australanů, jaké hrávali Climatizado, syrovou nespoutanost gradující až do hysterie, která proslavila punk’n’rollové Esgmeq, šansonové nálady minimalistických Esoasisi, i emotivnost, střídanou se zvukovou brutalitou Esazlesa. To všechno se v Povodí Ohře slévá v nebezpečně rozvodněný proud, silný a strhávající vše s sebou.

Hlavní postavou kapely je charismatický frontman Sisi, jakýsi temný bard někde mezi venkovským mystikem a psychopatem, kterého se okolí trochu bojí. Toho prvního má v sobě ovšem víc, a taky má v sobě dost citlivosti, zvláštní drsné něžnosti a potlačované bolesti a smutku („Škvára zadřená v srdcích a dlaních.“). Sisiho předešlé projekty byly trochu jednostranně zaměřené (surový noise rock Esqmeg, šansonový patos Esoasisi), kdežto v hudbě Povodí Ohře prosvítá víc žánrových odstínů – od country přes hard rock až po metal. Pospolu ty odstíny skládají úchvatný kaleidoskop nálad a emocí. „Naleštěné kulovnice / modly v lesích / Klub přátel pohraničí.“ Jsou desky, které je radost slupnout a následně na ně zapomenout, a pak jsou ty, které se vám zaseknou do mozku a nepustí na dlouhou dobu. Debut Povodí Ohře je tím druhým případem.



Koncert pořádá Divadlo 29 ve spolupráci s labelem Stoned to Death.

www.stoned-to-death.bandcamp.com

vstupné: 140 Kč (na místě 50% sleva na průkaz ISIC)







 
     
   

středa 30 / 20:00

Vienna Calling

Dokumentární fikce / mysteriózní road movie o vykradači hrobů, jenž se se svými pohůnky v maringotce vydává do Vídně vrátit ukradené zuby Strausse a Brahmse. Zuby, které sám ukradl.

Letní nekropříběh o poslední cestě zubních protéz dvou velikánů klasické hudby Johanna Strausse a Johannesse Brahmse. Ty v roce 2002 ilegálně exhumoval z jejich hrobů na vídeňském centrálním hřbitově Ondrej Jajcaj, vykradač hrobů, samozvaný filozof a umělec. Jajcaj a jeho pohůnci křižují moravsko-slovenské pomezí ve svítící maringotce a hledají naplnění svého osudu. Maringotka se stává portálem do Jajcajova světa, na cestě pohlcuje náhodné návštěvníky, aby kruh mohl být uzavřen. V rytmu Falca volá Vídeň, aby její syny dostala zpět do Heimatu.

Režisér filmu Petr Šprincl (*1986) absolvoval intermédia na FaVU a k filmu se dostal skrze instalace, performance a výtvarné umění. Jeho krátký film Čapatý Ján byl uveden na řadě mezinárodních festivalů a v galeriích. Petr nyní dokončuje třetí část nekonečného zombie-folklorního opusu Morava, krásná zem III. a Vienna Calling je jeho celovečerní debut, premiérovaný na MFF Sheffield Doc/Fest 2018. Petr Šprincl bude přítomen na projekci v Divadle 29
a po skončení bude připraven odpovídat na vaše dotazy.

Režie: Petr Šprincl / scénář: Matyáš Dlab / hudba: I love 69 popgejů / producent: Marek Novák (Xova Film, s.r.o.) / délka: 67 minut

Akce je uváděna v rámci projektu Electroconnexion 2019 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Pardubického kraje a statutárního města Pardubice.

www.facebook.com/viennacalling666

vstupné: 60 Kč





 
     

 

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙